Minutky z vesmíru: Mars bude na počátku října nejblíže k Zemi do roku 2035

Planeta Mars. Foto: NASA/ESA.

„Rudá“ planeta Mars se v úterý 6. října 2020 v 16 hodin 19 minut středoevropského letního času přiblíží k Zemi na vzdálenost 62,07 milionu kilometru. Bude tak k naší planetě nejblíže až do roku 2035. Jen o týden později, v noci 13./14. října 2020, nastane tzv. opozice Marsu se Sluncem a planeta tedy bude pozorovatelná celou noc. Díky svému přiblížení je Mars v těchto dnech opravdu jasný: po Slunci, Měsíci a Venuší čtvrtým nejjasnějším objektem oblohy. Už středně velkým hvězdářským dalekohledem jsou na něm pozorovatelné útvary jako polární čepička nebo terénní oblasti s rozdílnou odrazivostí. Vzácného příblížení také využil úřad NASA, který k Marsu vyslal 30. července vozítko Perservance v rámci mise Mars 2020. Ta by rudé planety měla dosáhnout 18. února příštího roku a bude hledat známky života.

Tiskové oznámení z 23. září 2020.

Planeta Mars obíhá okolo Slunce po protáhlé eliptické dráze. V bodě tzv. přísluní, tedy neblíže u Slunce, bývá ve vzdálenosti 206,6 milionu kilometru, v odsluní pak o 42,6 milionu km dále. Stejně tak i naše planeta obíhá kolem Slunce po eliptické dráze a rozdíl mezi přísluním a odsluním činí zhruba 5 milionů kilometrů. Nasčítáním těchto rozdílů tak kolísá i minimální vzdáleností Země od Marsu v době tzv. opozic – tedy když je Mars na opačné straně oblohy než Slunce a tedy v bodě největšího přiblížení se Zemí. Tato vzdálenost se pohybuje mezi 55,8 a 101,3 miliony kilometry. Právě letos 6. října bude vzdálenost mezi Zemí a Marsem jednou z nejmenších.

Jednou za 15-17 let

Úhlové velikosti Marsu během opozic
mezi lety 2016 a 2035. Grafika: Pete
Lawrence.

Kolísání vzdáleností Marsu od Země během opozic se Sluncem jsou periodická. Každá následující opozice nastává zhruba po 2 letech a 2 měsících, přičemž velká opozice (tedy Mars je ve vzdálenosti zpravidla menší než 60 milionů km od Země) připadne na 15. anebo 17. rok od té poslední. Památnou velkou opozicí Marsu byla ta, která se odehrála 28. srpna 2003. Mars byl při ní od Země 55,8 milionu km daleko (tedy téměř třikrát blíže než Země od Slunce), což bylo vůbec největší přiblížení za posledních 60 tisíc roků. Nejvýraznější opozice posledních dekád se pak odehrála před dvěma lety, 27. července 2018, kdy se Mars přiblížil na vzdálenost 57,8 milionů km. Letos bude Mars o něco více jak 4 miliony kilometrů dále, ale stále nejblíže až do 15. září 2035 (57,1 mil. km). Do konce století se velké opozice odehrají ještě 14. srpna 2050 (56 mil. km), 2. října 2067 (59,8 mil. km), 1. září 2082 (55,9 mil. km) a 31. července 2097 (57,3 mil. km). Vůbec největšího přiblížení od roku 2003 se ale nedožijeme – nastane až 29. srpna 2287 a Mars při ní bude 55,7 milionu km daleko od nás. Celou tabulku marsovských opozic najdete na stránce https://stjerneskinn.com.

Skvělé podmínky pro rudou planetu. Jak ji pozorovat?

Vyhlížení Marsu od Liptovské Mary na Slovensku.
Foto: Petr Horálek.

Při letošní opozici sice Mars není úplně nejblíže k Zemi, ale bohatě to kompenzuje fakt, že leží velmi vysoko v souhvězdí Ryb. Díky tomu lze planetu sledovat mimořádně vysoko nad obzorem – více jak 46° v době jeho kulminace nad jihem (po 1. hodině ráno). Vychází prakticky přesně na východě v době soumraku (okolo 19. hodiny) a zapadá na západě v době rozbřesku (okolo 7. hodiny ranní). S velkou výškou nad obzorem už zdaleka nevadí neklid vzduchu a pozorovatelé si mohou vychutnat krásný obraz Marsu už v malých dalekohledech. Tyto podmínky se navíc ještě budou zlepšovat v průběhu října a první půlky listopadu.

Mars bude v dnech okolo největšího přiblížení dosahovat úhlové velikosti až 22,6”, což znamená, že už v loveckém triedru jej uzříme jako malý kotouček. Pro plnohodnotný zážitek je ale dobré se vybavit středně velkým hvězdářským dalekohledem s průměrem nad 5 centimentrů, který při větším jak 50násobným přiblížením již umožní pozorovateli spatřit náznaky povrchových objektů jako polární čepičku nebo tzv. albedové útvary (oblasti na povrchu Marsu s různou odrazivostí). Větší teleskopy s větším přiblížením pochopitelně umožní lepší pozorování a také fotografování planety. Pochopitelně pokud Mars záhy nezakryje celoplošná prašná bouře, což bývá při jeho velkých přiblíženích poměrně obvyklé.

Ideální je navštívit nejbližší hvězdárnu, samozřejmě s přihlédnutím na aktuální omezení z důvodu pandemické situace. Pomoci s vyhledáním nejbližší hvězdárny vám může Astronomická mapa České republiky.

Mars o velikosti Měsíce nečekejte

V souvislosti s velkou opozicí Marsu se opět objevuje virální kachna upozorňující na možnost uvidět Mars o velikosti Měsíce. Tento hoax vznikl právě při maximálním přiblížení Marsu v roce 2003, ale je nesmyslný. I při největším přiblížení k Zemi je Mars asi 70x menší než Měsíc na pozemské obloze. Ostatně pozorovatelé se o tom budou moci přesvědčit 2. října, tedy jen 4 dny před maximálním přiblížením Marsu k Zemi, kdy se bude Měsíc krátce po úplňku bude nacházet jihozápadně pod Marsem. Více o této falešné zprávě najdete v prohlášení dr. Jiřího Grygara z roku 2006.

K Marsu vycestoval robotický hledač života

Vozítko Preservance na Marsu (umělecká představa).
Grafika: NASA.

Velkého přiblížení Marsu k Zemi využila také americká agentura NASA, která 30. července letošního roku vypustila v rámci mise Mars 2020 na zhruba půlroční pouť k rudé planetě vozítko Perservance (v překladu „vytrvalost“), jehož hlavním cílem bude hledání pozůstatků života na Marsu z dob, kdy se na něm nacházely vhodné podmínky včetně vody v kapalném stavu. Přístroje na palubě vozítka také budou analyzovat marsovskou atmosféru a pomáhat vědcům na Zemi s přípravou potencionálních misí prvních astronautů na rudou planetu. Vozítko by mělo dosednout na marsovský povrch 18. února 2021 a pracovat alespoň jeden marsovský rok (tedy 687 dní). Na povrchu Marsu jej také bude doprovázet minivrtulník Ingenuity (v překladu „vynalézavost“). V rámci mise také mohli a stále mohou lidé z celého světa poslat své jméno na Mars do přistávací oblasti Lake Crater.

Vzácné úkazy do konce roku

Velkou opozicí Marsu letošní rok plný vzácných nebeských úkazů nekončí. Již 21. října vrcholí každoroční meteorický roj Orionidy, způsobený smítky prachu z té nejslavnější komety vůbec – Halleyovy. Orionidy budou mít velmi příznivé podmínky. Rovněž ideální podmínky čeká roj Geminidy, který vrcholí 14. prosince s aktivitou více jak 120 meteory za hodinu. Naprostá vzácnost nás pak čeká 21. prosince, kdy se na večerní obloze úhlově vělmi těsně přiblíží k sobě planety Jupiter se Saturnem. Tak těsné přiblížení se naposledy odehrálo v roce 1623 a znovu jej uvidí až další generace v roce 2080. Více v článku.