Astronomové pozorují jasnou kometu, mohli bychom ji spatřit očima

Ilustrační foto: Velká kometa Hale-Bopp v roce 1997.
Foto: Jerry Lodriguss.

Astronomové mohou v těchto dnech sledovat prakticky v přímém přenosu průlet komety C/2020 F3 (NEOWISE) v zorném poli tzv. koronografu LASCO C3 na palubě družice SOHO. Zmíněná kamera snímá nepřetržitě okolí našeho Slunce, které je pro svůj oslnivý jas zakryto terčíkem. Na snímcích lze uvidět kometu jako bílou skvrnku s nápadným ohonem, která se postupně sune od spodního do levého okraje pole. Kometa dosahuje jasnosti okolo 2,3 magnitudy a zatím se zdá, že svůj průlet v blízkosti zářivého Slunce přežívá takříkajíc bez újmy. Pakliže bude trend pokračovat i nadále, přibližně od 4. července budeme moci kometu vyhlížet za rozbřesku nevysoko nad severovýchodním obzorem a jasností by mohla dosáhnout první hvězdné velikosti (tedy jako hvězdy ve „Velkém voze“).

Tiskové oznámení z 26. června 2020.

Před 100 lety byl objeven největší meteorit světa

Vyhlížení hvězd z největšího meteoritu světa.
Foto: Petr Horálek.

Letos uplyne právě 100 let od jednoho z nejvýznamnějších objevů – nálezu největšího celistvého meteoritu na zemském povrchu. Zhruba 60tunový železný meteorit nazvaný podle nedaleké farmy Hoba West leží v Namibii asi 20 km západně od města Grootfontein. Byl objeven v roce 1920 zcela náhodou farmářem Jacobem Hermanem Britsem při orbě pole a dnes je tato národní památka Namibie přístupna přímo na místě objevu široké veřejnosti.

Tiskové oznámení z 27. května 2020.

Meteorit Hoba West byl objeven náhodně při orbě pole. Správce stejnojmenné farmy, Jacobus Hermanus Brits, obdělával kolem svého statku pole s pluhem taženým silnými voly. Z jeho vlastních záznamů není jasně určitelné datum objevu, ale pravděpodobně při jednom zimním obdělávání půdy roku 1920 (tedy mezi červnem a srpnem – Namibie je na jižní polokouli, tudíž zima je v těchto měsících) slyšel několikrát hlasitý skřípavý zvuk pocházející ze země, jak se hrany jeho pluhu zachytávaly o povrch meteoritu. Nakonec se nemohoucí vůl úplně zastavil a farmář začal zjišťovat, co jej zabrzdilo. Vlastními silami odhalil celistvý kus železné masy o rozměrech asi 3x3 metry obalené zeminou. Později s velkým úsilím odštípl jeho část, která se dostala do rukou těžařské společnosti South West Africa Company Ltd. se sídlem v Londýně. Podrobné zkoumání ve spolupráci s vědci ji dovedlo ke zjištění, že jde o meteorit železného původu.

Zkuste ulovit kosmickou stanici před Sluncem

Mezinárodní kosmická stanice ISS před Sluncem
8. dubna 2020.Autor: Petr Horálek.

Včera 8. dubna 2020 odpoledne nastal poměrně vzácný úkaz, fotografovatelný z úzkého pásu na území jižních, středních a východních Čech. Před slunečním diskem se na prchavcýh 81 setin sekundy ukázala silueta Mezinárodní kosmické stanice ISS. Kosmická stanice byla v době fotografování zhruba 575 km daleko a byla perfektně orientovaná ke Slunci tak, že se na snímcích ukázaly její solární panely. Podobných přeletů nás čeká na území Česka v následujících měsících více. Chtěli byste si také nějaký úspěšně zaznamenat?

Mezinárodní kosmická stanice ISS oblétá Zemi jednou za cca 90 minut ve vzdálenosti asi 400 km nad Zemí. Naše planeta se pod ní "podtáčí", takže vždy po přibližně dvou týdnech nastávají období, kdy se stanice objevuje nad našimi hlavami s pravidelností a poté zase viditelná není. V dobách viditelností večer a ráno ji můžeme pozorovat za soumraku a rozbřesku jako jasnou neblikající "hvězdu", která se přesouvá zpravidla od západu k východu. Pakliže je člověk v místě, kde se stanice promítne před Měsícem nebo Sluncem, v úzkém pásu na Zemi, může pozorovat a nafotografovat přelet stanice přímo před objektem.