Astronomové pozorují jasnou kometu, mohli bychom ji spatřit očima

Ilustrační foto: Velká kometa Hale-Bopp v roce 1997.
Foto: Jerry Lodriguss.

Astronomové mohou v těchto dnech sledovat prakticky v přímém přenosu průlet komety C/2020 F3 (NEOWISE) v zorném poli tzv. koronografu LASCO C3 na palubě družice SOHO. Zmíněná kamera snímá nepřetržitě okolí našeho Slunce, které je pro svůj oslnivý jas zakryto terčíkem. Na snímcích lze uvidět kometu jako bílou skvrnku s nápadným ohonem, která se postupně sune od spodního do levého okraje pole. Kometa dosahuje jasnosti okolo 2,3 magnitudy a zatím se zdá, že svůj průlet v blízkosti zářivého Slunce přežívá takříkajíc bez újmy. Pakliže bude trend pokračovat i nadále, přibližně od 4. července budeme moci kometu vyhlížet za rozbřesku nevysoko nad severovýchodním obzorem a jasností by mohla dosáhnout první hvězdné velikosti (tedy jako hvězdy ve „Velkém voze“).

Tiskové oznámení z 26. června 2020.

Aktualizace 29. června 2020

Průlet komety NEOWISE zorným polem koronografu
LASCO C3. Zdroj: SOHO, ESA/NASA,
SDO/NASA/GSFC.

Kometa NEOWISE během svého průletu kolem Slunce v korongrafu LASCO C3 zjasnila přibližně o 1,1 magnitudy. Nyní už je mimo zorné pole kamery družice SOHO a musíme jen čekat, zda se s kometou do průletu přísluním 3. července nic nepříjemného nestane. V následujících dnech mají šanci objekt zkusit za rozbřesku vyhledat jen pozorovatelé v rovníkových oblastech. Až 4. července časně ráno (okolo 3:20 SELČ) - ale za svitu téměř úplňku a jasného rozbřesku - můžeme zkusit štěstí ji vyhlížet nad severovýchodem od nás. Mohla by mít okolo 1. hvězdné velikosti (jasnější jak hvězdy ve "Velkém voze"), tedy minimálně fotograficky snadno zachytitelná. V dalších dnech pak i čím dál lépe pouhýma očima.

Pokračování původní zprávy

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) byla objevena kosmickým přehlídkovým systémem NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer, provozovatel NASA / JPL / CALTECH) 27. března 2020 jako objekt o přibližně 17. hvězdné velikosti (tedy hluboko pod dosahem středně velkých přístrojů). Tento kosmický dalekohled, obíhající Zemi po polární dráze ve výšce okolo 490 km, hledá už od roku 2011 tzv. malá tělesa Sluneční soustavy, především asteroidy (kterých objevil už několik tisíc) a trpasličí planety. Důmyslný monitorovací systém umožňuje objevovat i slabé komety anebo hvězdokupy. Od objevu komety C/2020 F3 bylo jasné, že půjde o poměrně zajímavý objekt a postupné zpřesňování dráhy astronomům utvrdilo, že bychom – v případě stabilního vývoje kometární aktivity – mohli kometu uzřít i pouhýma očima.

Do třetice všeho dobrého?

Snímek komety NEOWISE z 10. června 2020.
Foto: Michael Mattiazzo.

Vědci jsou s nadšením ovšem opatrní. V průběhu letošního jara byly oznámeny tři případy komet, které mohly na severní polokouli vykouzlit výrazné kometární divadlo. Kometa C/2019 Y4 ATLAS měla na konci května svou jasností předčit i zářivou planetu Venuši, ale její jádro se rozpadlo dříve, než jsme ji mohli vůbec vidět pouhýma očima. O něco „dále“ se dostala kometa C/2020 F8 SWAN, jejíž prudký nárůst jasnosti přinesl radost zejména jižanským fajnšmekrům na počátku května - ještě před průletem přísluním. Na jižní polokouli byla pozorovatelná krátce očima a na snímcích natáhla krásný 10° ohon (tedy jako 20 úplňků za sebou). Nakonec ale i tato vlasatice, když se konečně octla mezi hvězdami na severní polokouli, nápor slunečního větru nezvládla a postupně se rozdrolila v prach. Mezi oběma těmito kometárními zklamáními ovšem z jižní polokoule pozvolna přilétala ona třetí, C/2020 F3 (NEOWISE), která zatím jako jediná nejeví známky prudkých změn v jasnosti, je tedy poměrně stabilní, a oproti dvěma předchozím případům by skutečně mohla dostát své slibné viditelnosti na naší obloze.

Sledujte ještě online!

Kometa NEOWISE prolétá kolem Slunce
(zakryto terčíkem). Zdroj: SOHO, NASA/ESA.

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE) bude ještě do neděle 28. června pozorovatelná ve zorném poli koronografu družce SOHO. Právě tyto pohledy umožňují jak astronomům odhadnout další vývoj komety, tak laikům se kometou poprvé – byť zprostředkovaně – pokochat. Na snímcích z koronografu je krom komety také viditelná spousta hvězd, které se nyní promítají za Sluncem (konkrétně jde o hvězdy ze souhvězdí Blíženců), u kterých je známa jejich jasnost. Právě na základě těchto údajů mohou hvězdáři tzv. fotometricky určovat jasnost komety a ta se nyní pohybuje okolo +2,3 magnitudy. Taková jasnost odpovídá hvězdám, které jsme schopni pouhýma očima pozorovat i ze středně přesvětlených měst (pochopitelně ale u nadhlavníku). Kometa se ke Slunci fyzicky teprve blíží, přísluním proletí až 3. července (ve vzdálenosti 0,3 astronomické jednotky), takže její jasnost bude ještě vzrůstat. Velkým tajemstvím a doslova strůjcem napětí ovšem budou ty dny mezi 28. červnem a 4. červencem, kdy vlasatice zmizí z dosahu zorného pole kamery a ještě nebude viditelná na ranní obloze. Pakliže tyto nekritičtější dny „zdárně“ přežije, objeví se v časných ranních hodinách nízko nad severovýchodním obzorem přibližně 4. července jako objekt o první hvězdné velikosti. Tak jasnou kometu jsme na severní polokouli neměli již od roku 2013, kdy podobných hodnot dosáhla kometa ISON.

Kdy, kde a za jakých podmínek kometu uvidíme?

Dráha komety NEOWISE na noční obloze mezi 5. a 21. červencem 2020.
Grafika: Petr Horálek / Stellarium

Pokud se bude kometa NEOWISE vyvíjet podle předpokladů, měli bychom ji začít vyhlížet přibližně od soboty 4. července v časných ranních hodinách mezi 3:15-3:45 za již pokročilého rozbřesku nizoučko nad severovýchodním obzorem. V prvních dnech nebudou podmínky na její pozorování vůbec příznivé – kometa se bude „utápět“ v jasném rozbřesku, navíc za svitu Měsíce, který dosáhne 5. července fáze úplňku. Je potřeba také hledat místo s perfektně odkrytým jihovýchodním obzorem, kde nevadí ani domy, stromy či kopce. Ideálně tedy vyjet do hor. Tyto nepříznivé podmínky potrvají do 8. července.

V dalších dnech se ale budou podmínky radikálně zlepšovat. Už od 9. července bude kometa z našeho území cirkumpolární (tedy nebude vůbec zapadat pod obzor) a budeme ji moci vyhlížet nízko nad severo-severozápadním obzorem v pozdních večerních hodinách (od 22:30). Měsíc v té době bude rušit svým svitem méně a vesměs jen v druhé polovině noci. Postupně se kometa přesune na večerní oblohu do „předních tlap“ Velké medvědice (19. července) a bude pozorovatelná výš a výš nad obzorem (už 18. července ji ve 22:30 najdeme více jak 15° nad severo-severozápadním obzorem). Pouhýma očima by mohla být viditelná až do první dekády srpna.

Perličkou budou noční oblaka

Jasná noční sívítící oblaka 21. června 2019.
Foto: Petr Horálek.

Jak se kometa bude posouvat vesměs nad severním obzorem, naskýtá se v období její viditelnosti také šance na pozoruhodné kompozice s tzv. nočními svítícími oblaky (angl. zkratka NLC). Tato jemná elektricky modrá oblačnost se zjevuje každoročně v průběhu soumraků a rozbřesků v týdnech okolo letního slunovratu. Závoje ve vrstvě ledových krystalků obalujících meteorický prach přibližně 85 kilometrů vysoko nad Zemí nasvětluje Slunce „odspodu“, tedy když je samo pod obzorem, a skutečně to vypadá, jakoby proti obloze plné hvězd zářila jemná oblaka. Jejích možný výskyt je umocněn minimem sluneční aktivity, které právě v těchto letech probíhá.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Datábáze kometSeiichy Yosidy – kometa NEOWISE
[2] Projekt NEOWISE – oficální stránky
[3] AstroBob – Uvidíme jasnou kometu?
[4] Hvězdárna Valašské Meziříčí – více o kometě NEOWISE